Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Průlom v léčbě úzkostí. Američané schválili používání neurostimulačního headsetu

Britský startup Neurovalens slaví další velký úspěch. Po loňském povolení náhlavní soupravy k léčbě nespavosti získal nyní od americké lékové agentury (FDA) povolení i headset Modius Stress, určený k léčbě generalizované úzkostné poruchy.

Průlom v léčbě úzkostí. Američané schválili používání neurostimulačního headsetu
Náhlavní souprava Modius Stress k léčbě generalizované úzkostné poruchy schválená FDA v dubnu 2024 | Foto: Neurovalens

Pacienti, kteří trpí chronickou bolestí, depresemi, úzkostmi či nadmírou stresu mnohdy nenacházejí u lékařů s klasickým přístupem k léčbě úlevu. Dílem proto, že je zdravotnictví přetížené, a dílem i proto, že některé potíže lze zmírnit jen farmakologicky za cenu nepříjemných vedlejších účinků. Tohoto problému si všímají i technologické firmy, které velmi dobře tuší, že některá akutní i chronická onemocnění by bylo možné řešit například metodou neurostimulace.  

Mezi takové společnosti patří právě Neurovalens, která se věnuje vývoji léčebných neurostimulačních zařízení více než 10 let. Obě povolená zařízení vlastně vypadají podobně a pracují na stejném principu. Jde o náhlavní soupravu, která vysílá elektrické impulzy skrze tkáň za uchem přímo k vestibulárnímu nervu a stimuluje tak hypotalamus a související jádra mozkového kmene. 

Náhlavní souprava Modius Sleep navržená k léčbě poruch spánku, kterou FDA schválil v říjnu 2023
Foto: Neurovalens

Startup podle webu TechCrunch uvádí, že právě tyto oblasti mozku zodpovídají za procesy, jako je řízení metabolismu, reakce na stres a regulace cirkadiánního rytmu, tedy střídání spánku a bdění, respektive cyklické střídání určitých biorytmů. A základní teorie fungování obou zařízení spočívá v tom, že cílená stimulace může pomoci obnovit správné řízení funkce oblastí, které doposud nepracovaly správně. 

„Víme, že tato nervová vlákna, která stimulujeme, přenášejí signál do hluboké oblasti mozku, ke které se dříve dalo dostat pouze pomocí implantátu,“ uvedl pro TechCrunch generální ředitel firmy Neurovalens Jason McKeown. Metodu zjednodušeně přirovnal k vedení signálu skrze kabel z jednoho zařízení do druhého.

Díky tomu, že se elektrické impulzy dostanou přes nerv přímo do požadované struktury, mohou být podle závěrů společnosti Neurovalens účinky čtyřtýdenní terapie trvalé, přičemž uživatelé mohou po zaznamenání pozitivní změny pravidelnou léčbu ukončit a přejít pouze na doplňkovou léčbu.

McKeown se také rozhovořil o plánech do budoucna. Doufá, že první dva headsety získají ještě letos povolení také od britských úřadů a evropské lékové agentury. V procesu posuzování je nyní u FDA i třetí neinvazivní neurostimulační zařízení, které by od ní mohlo v tomto roce získat klasifikaci de novo, což je ve zkratce řečeno alternativní způsob klasifikace zařízení s nízkým až středním rizikem.

Tato náhlavní sada by měla pomáhat s léčbou obezity. Společnost také pracuje na vývoji produktu pro léčbu posttraumatického stresového syndromu, které nyní prochází klinickými studiemi.